Vybraný obsah křesťanské víry novodobé husitské teologie:

Nejvyšší normou života a učení je pro křesťany husitského vyznání Duch Kristův dosvědčený Písmem svatým a zkušeností lidí, kteří tu žili před námi. Duch Kristův, kterého nevidíme, ale různými způsoby můžeme vnímat Jeho přítomnost.

Církev československá husitská a její teologie zastává zásadu svobody svědomí ve víře každého člověka s výhradou, že svoboda není prostředkem k prosazování sebe sama. Husitská teologie respektuje výsledky vědeckého poznání.

Církev československá husitská je církví liturgickou. Jádrem jejího duchovního života je slavení bohoslužby - Liturgie podle dr. Karla Farského - jejímž středem je zpřítomnění Ježíše Krista zvěstováním Božího slova a slavením večeře Páně. Není-li vysluhována Večeře Páně, používá církev Pobožnost podle prof. Františka Kalouse. Při společenství Božího slova a stolu Páně s křesťany ze dvou či více různých vyznání je sloužena ekumenická bohoslužba. Církev československá husitská zve ke stolu Páně všechny křesťany bez rozdílu konfese.

Církev československá husitská podržela z tradice sedm svátostí – křest, biřmování, pokání, večeři Páně, manželství, útěchu nemocných a kněžské svěcení.

V CČSH se uplatňuje obecné kněžství všech pokřtěných i kněžství svátostné, která mají svůj základ v kněžství Ježíše. Od roku 1947 přijímají kněžské svěcení také ženy. V roce 1999 byla zvolena první biskupka.

Církev československá husitská je církví snažící se o naplňování Ježíšova učení. Lze ji klasifikovat jako církev vycházející z reformačního úsilí opravných hnutí obecné církve husitského směru.

Věroučným dokumentem jsou Základy víry, přijaté sněmem v roce 1971, se Stručným komentářem z roku 2014.

Uspořádání církve je presbyterní s episkopálními (biskupskými) prvky.