O nás

„O Církvi československé husitské věříme, že vznikla z Boží vůle a milosti, aby skrze ni do jedné, svaté a obecné církve Boží byli přivedeni mnozí, kteří by jinak zůstali ztraceni v nevíře a beznaději, a aby usilovala o Boží církev bez poskvrny a vrásky. “
Základy víry CČSH

„Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.“
Ústava CČSH

Kdo jsme

Jsme křesťané, kteří věří a vyznávají jednoho Boha - Otce, Syna a Ducha svatého, pramen dokonalé lásky, jednoty a života.

Naším posláním je hlásat a šířit evangelium – radostné poselství o věrné Boží lásce v Ježíši Kristu a její vládě (Boží království). Tato Boží láska se vrcholně projevila v Kristově vykupitelské oběti kříže.

Naším znakem je Kristův kalich ve spojení s křížem. Neboť kalich vyjadřuje Kristovu lásku obětující se na kříži za všechny.

I přes svoji nedokonalost náležíme Pánu Ježíši Kristu a patříme k jeho lidu. Usilujeme jako církev Kristova žít hodnoty Božího království, kterými jsou spravedlnost, pokoj a radost. Ty Ježíš přinesl lidstvu a s ním vstupují do naší přítomnosti.

Jsme otevřeni všem, kdo hledají smysl života, kladou si otázky duchovního charakteru a potřebují pomoc druhých nebo sami chtějí pomáhat.

Víra v Boha se rodí různými způsoby: z uvědomění si vlastního přesahu (transcendentna), z náboženské zkušenosti nebo přímo ze setkání s Ním. Bůh a vztah člověka k Němu proměňuje život každého.

Naše víra

sv. Mikuláš, bohoslužba s biskupem pražským

Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D.

16. února 2008 byl pražským diecézním shromážděním ve sboru Církve československé husitské v Praze 7 Holešovicích zvolen osmým pražským biskupem Církve československé husitské (šestým samostatným).

Intalován do služby biskupa byl 1. března 2008 v Chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v místě, kde bylo 10. ledna 1920 vyhlášeno založení Církve československé (husitské).

Záznam vybraných projevů a vystoupení

• Hejtmanka uctila válečné veterány (TV Praha, 11.11.2021)
• Bohoslužba Církve československé husitské ze studia Českého rozhlasu Vltava (ČRo, 18.10.2020)
• Velkopáteční pobožnost CČSH sloužená br. biskupem D.Tonzarem a H.Tonzarovou (Čro Voltava 10. 4. 2020)
• Sváteční slovo husitského biskupa Davida Tonzara (ČT2, 15.3.2020)
• Bohoslužba Církve československé husitské z Husova sboru v Praze na Vinohradech (5.1.2020)
• Sváteční slovo husitského biskupa Davida Tonzara (ČT2, 3.2.2019)
• Noční mikrofórum, host biskup David Tonzar (ČRo, 9.11.2017)
• Sváteční slovo husitského biskupa Davida Tonzara (ČT2, 25.9.2016)
• Ekumenická bohoslužba za krajinu (ČRo, 4.6.2016)
• Bohoslužba Církve československé husitské z kaple sv. Anny v Praze - Krči (ČRo, 3.1.2016)
• Rozhlasový pořad Hovory (ČRo Plus, 8.11.2015)
• Svatodušní bohoslužba Církve československé husitské (ČT2, 24.5.2015)
• Velikonoční bohoslužba Církve československé husitské z Jílového u Prahy (ČRo, 5.4.2015)
• Bohoslužba k výročí přijímání pod obojí z Betlémské kaple (ČT2, 12.10.2014)
• Sváteční bohoslužba Církve československé husitské z Betlémské kaple v Praze (ČRo2, 6.7.2014)
• Sváteční slovo (ČT1, 16.3.2014)
• Přímý přenos ze sboru Církve československé husitské v Poděbradech (ČRo2, 2.3.2014)
• Sváteční slovo (ČT1, 8.1.2013)
• Bohoslužba Církve československé husitské z chrámu sv. Mikuláše na pražském Staroměstském náměstí (ČRo2, 26.12.2012)
• Křesťanský magazín - Den veteránů u sv. Mikuláše (ČT1, 2.12.2012)
• Sváteční slovo (ČT1, 19.8.2012)
• Rozhlasový pořad Tandem (ČRo 6. 7. 2012)Rozhlasový pořad Tandem (ČRo 6. 7. 2012)
• Odkaz mistra Jana Husa představuje morální hodnoty (ČRo2, 6.7.2011)
• Sváteční bohoslužba z Husova sboru v Semilech (ČRo2, 6.7.2011)
• Přímý přenos půlnoční bohoslužby Církve československé husitské z chrámu sv. Mikuláše (ČRo, 25.12.2010)
• Slavnostní bohoslužba k uctění mučednické smrti Mistra Jana Husa (ČT2, 6.7.2010)
• Slavnostní bohoslužba k uctění mučednické smrti Mistra Jana Husa (ČT2, 6.7.2008)
• Křesťanský magazín (ČT1, 11.2.2007)
• Bohoslužba k uctění památky Mistra Jana Husa (ČT2, 6.7.2004)

Doc. Tonzar studoval po absolvování gymnázia v letech 1991 – 1996 pregraduální a v letech 1996 – 2001 postgraduální studium na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2001, resp. 2002 byl na Univerzitě Karlově promován doktorem teologie (Th. D., resp. ThDr.). O čtyři roky později byl jmenován hostujícím docentem Vysoké školy zdravotníctva a sociálnej práce v Bratislavě a v roce 2009 úspěšně ukončil habilitační řízení a byl jmenován řádným docentem.

Od roku 1995 působil pod vedením br. faráře Mgr. F. Božovského jako kazatel v Příbrami a po přijetí kněžského svěcení 8. 1. 1997 jako duchovní v náboženských obcích Církve československé husitské v Praze, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a také jako spirituál Husitské teologické fakulty UK, kde zároveň vyučoval jako asistent, později jako odborný asistent. V roce 1999 byl povolán do služby ředitele úřadu Pražské diecéze Církve československé husitské. Od roku 2003 je ředitelem Husova institutu teologických studií, u jehož zrodu stál a na jehož dalším rozvoji se i nadále podílí.

Doc. Tonzar působil i ve významných akademických funkcích. V 90. letech 20. století byl zvolen místopředsedou Rady vysokých škol a předsedou její studentské komory, místopředsedou Akademického senátu Univerzity Karlovy a předsedou senátu Husitské teologické fakulty UK. V současné době je např. členem Společnosti pro církevní právo, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

V církvi dosud pracuje v Naukovém a Legislativně-právním sněmovním výboru. Do roku 2007 byl předsedou Právní rady CČSH. Je řešitelem několika grantových projektů (Historie – paměť národa, Osobnosti zakladatelé – dílo K. Farského a K. Statečného ad.). Přednášel na mnoha teologických, historických i lékařských konferencích.

Vybraná publikační činnost:

Monografie:

• Vznik a vývoj novodobé husitské teologie a Církev československá husitská. Praha, Karolinum, 2002.

Skripta:

• Teologická propedeutika, Úvod do náboženského života a studia. Praha: Karolinum, 1999.

Editor:

• Prof. ThDr. Salajka, Milan. Sylabus praktické teologie. Praha: Husův institut teologických studií, 2005. ISBN 80-7000-253-0.
• PhDr. Tesařová, Drahomíra, CSc. Jak napsat diplomovou práci. Praha: Husův institut teologických studií, 2006.
• Historie – paměť národa. Přínos významných postav českých dějin pro současnost. Praha: Husův institut teologických studií, 2006.
• Prof. PhDr. Šabršula, Jan. DrSc. O francouzské reformaci. Praha: Husův institut teologických studií, 2007.
• Historie – paměť národa II. Přínos významných postav českých dějin pro současnost. Praha: Husův institut teologických studií, 2007.
• Prof. ThDr. Zdeněk Sázava. Bylo jednou pět českých novozákoníků. Kapitola z dějin naší novozákonní vědy. Praha: Husův institut teologických studií ve spolupráci s VŠ ZaSP sv. Alžbety, detašovaným pracovištěm Praha, 2009.
• Prof. ThDr. Salajka, Milan. Sylabus praktické teologie a uvedení do církevního práva. II. vydání. Praha: Husův institut teologických studií, 2011.
• ThDr. Petr Melmuk, Th.D. Dějiny textu a doby Starého zákona. Praha: Husův institut teologických studií
• ve spolupráci s Náboženskou obcí CČSH Praha 1 – Staré Město, 2011.
• PhDr. Sakař, Vladimír. Z dějin církve Ježíšovy. Praha: Husův institut teologických studií, 2011.
• Prof. ThDr. Zdeněk Sázava. Novozákonní normy a rady. Praha: Husův institut teologických studií ve spolupráci s VŠ ZaSP sv. Alžbety, detašovaným pracovištěm Praha, 2011.
• PhDr. Drahomíra Tesařová, CSc. Rétorika. Praha: Husův institut teologických studií ve spolupráci s Náboženskou obcí CČSH Praha 1 – Staré Město, 2012.

Dále je autorem či spoluautorem několika sborníků, desítek článků a odborných studií. Má mnoho citačních ohlasů v odborných časopisech a sbornících.

biskup pražský CČSH

V rámci svého poslání Církev československá husitská rozvíjí život liturgický, spirituální a kulturní. Vykonává činnosti pastorační a misijní, včetně působení v armádě, vězeňství a zdravotnictví. Věnuje se výchově a vzdělávání i sociální a diakonické službě.

Kandidáti duchovenské služby studují na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

CČSH zřizuje školy, instituty, jako je Husův institut teologických studií, a organizuje vzdělávací kurzy a semináře.

Sociální a charitativní práci se věnuje zejména Husitská diakonie a její jednotlivá střediska. Zaměřuje se na službu seniorům, handicapovaným a všem dalším potřebným.

Církev československá husitská je zapojena v ekumenických organizacích v České republice i zahraničí (Ekumenická rada církví v ČR, Světová rada církví, Konference evropských církví, GEKE).

O aktivitách a aktuálních tématech informuje Týdeník Církve československé husitské Český zápas. Pro děti je vydáván časopis Cesta. Zařízení Blahoslav poskytuje a nabízí příručky pro církevní činnosti a literaturu pro duchovní četbu.

Episkopát pražské diecéze měl jednu osobitost. Patriarchové v prvých desetiletích církve byli zároveň pražskými biskupy.

Prvým patriarchou- biskupem byl Dr. Karel Farský. Jeho biskupství započalo dnem 6. ledna 1925. Jak píše o zřizování prof. Dr. M. Kaňák v knize Znamení kříže a kalicha (str. 104): „slavnostní kazatel farář Janeš mohl hovořit zcela oprávněně o církvi československé jako o vlastním díle Dr. Farského". V pamětních knihách náboženských obcí lze číst o bezpočtu informativních přednášek a bohoslužeb, nejednou sloužených pod širým nebem, které Dr. Farský vykonal. Jeho charakteristická osobnost se projevovala v každém směru tvořící se církve. Vypracoval jedinečné základy nové cesty za Kristem v nové církvi, pro kterou připravil vlastní Liturgii, Zpěvník, učebnice, pracoval na článcích a kázal (kázání byla vydána např. ve sbírce Postily). Dr. Karla Farského vyčerpávaly cesty a velké úsilí, které věnoval dílu církve. Cestoval například 30. srpna 1925 na ekumenickou konferenci do Stockholmu a 7. prosince téhož roku ještě do USA. Církev s velkým zármutkem ztratila svého prvního biskupa-patriarchu Farského 12. 6. 1927.

Nástupcem prvního patriarchy Farského a tudíž i pražským biskupem byl zvolen východočeský biskup Dr. Gustav Adolf Procházka (1928 - 1942). Úřadu se ujal 1. 3. 1928. Již tehdy měla CČSH 194 náboženské obce a z nich 171 volila br. Procházku. Značný díl těchto hlasů pocházel z pražské, tehdy západočeské diecéze. Volilo se velmi demokraticky a levně - každá náboženská obec písemně oznámila ústředí církve, koho zvolila. Dr. Gustav Adolf Procházka byl dynamickou osobností s novinářským nadáním. Kromě pokračování v ekumenických snaženích se zasloužil o hospodářskou stabilitu církve. Nejen tím, že uhájil státní dotace na platy duchovních, ale podařilo se mu značně oddlužit sbory církve, jimž někdy hrozilo, že budou zabaveny. Pražská diecéze si může přičíst k historickým vkladům, že byla první, která podpořila osobitý bohoslovecký směr Farského proti orientaci pravoslavné a že se výrazně podílela na pokračování 1. sněmu ve dnech 28. - 30. března 1931 a na jednomyslném přijetí Kalousova a Spisarova Učení náboženství křesťanského pro věřící církve československé i Ústavy církve československé. Církev se tak jasně za patriarchátu Gustava Procházky profilovala bohoslovecky i právně.

 Úmrtí Dr. Gustava Adolfa Procházky 9. února 1942, a to, že německé protektorátní úřady zakázaly volbu nového patriarchy a biskupa, způsobilo složité provizorium. Správcem diecéze se stal nedoceněný a statečný Jan Lomoz, který zde působil do svého zatčení v roce 1944.

Jeho místo zaujal tehdejší správce církve slezský biskup Ferdinand Stibor. Pražská diecéze tak přijala jako správce biskupa Stibora. Možná i toto se brzy po ukončení II. světové války stalo podnětem pro oddělení funkce biskupa pražského od funkce patriarchy celé církve.

Samostatní biskupové pražské diecéze

Biskup pražské diecéze a pozdější patriarcha Dr. Miroslav Novák (1946 - 1962) převyšoval své okolí mimořádnými jazykovými schopnostmi i společenským vystupováním. Byl po určitou dobu profesorem vědy starozákonní na Husově fakultě, též vynikajícím znalcem staroegyptského jazyka. Jako mladý profesor náboženství se živě účastnil činnosti Společnosti Farského a práce s mládeží. Jevil se být předurčen k diplomatickému poslání. Prostoru k církevní diplomacii nebylo mnoho, když byla bezprostředně po květnu 1945 uvalena na CČS tzv. Ústřední národní správa. Okolnosti, jež k ní vedly, nelze zachytit v této krátké charakteristice. I když o pět let později se takový politický vliv uplatnil ve všech církvích ČSR, nelze zakrývat, že působení Ústřední národní správy CČS způsobilo ochlazení vztahu mnoha našich věřících k církvi.

Episkopát Dr. Miroslava Nováka je ozdoben mnohostrannou prezentací naší církve na mezinárodním fóru, budováním náboženských obcí v českém pohraničí, získáním vlastní budovy diecézní rady i oddělením plzeňské diecéze.

Dr. Josef Kupka (1962 - 1982), druhý samostatný biskup pražské diecéze, zůstal v očích těch, kdo „pod ním sloužili", starostlivým otcem se vším všudy, někdy i s káráním, ale jeho starostlivost a píle byly příkladné. Přestože Kupkův episkopát nebyl tak zasažen perzekucemi, zatýkáním a povoláváním duchovních do Pomocných technických praporů (PTP), jako tomu bylo v padesátých letech, přece za jeho působení prošli mnozí z duchovenského sboru těžkým životním obdobím.

Třetí samostatný biskup pražské diecéze Mgr. Miroslav Durchánek (1982 - 1988) oplýval i uměleckým nadáním. Byl velmi literárně nadán a působil i na tiskovém odboru ústřední rady. Rád zpíval křesťanské songy doprovázeje se na kytaru. Vždy udivoval vynikající znalostí Písma, i jako debatér. Udržoval živé styky s německými teology a jejich pracovními skupinami. Samozřejmě nebyl ušetřen problémů s ustanovováním duchovních a vybalancování těžkých životních rozhodnutí. Před rokem 1989 však takovým rozhodovacím procesům byli vystaveni všichni církevní představitelé, kteří zůstali v tehdejším Československu.

Od svého zvolení v září 1989, zastával až do 2. 10. 1999 biskupský úřad čtvrtý samostatný biskup Mgr. René Hradský (1989 - 1999), působící do té doby jako farář v Praze Horních Počernicích. Byl znám svou prací s mládeží, kterou konal již v době totality. Působil otcovsky, káral i napomínal, ale snažil se též o podchycení nových duchovních vyrůstajících na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity. Společně se současným biskupem Tonzarem také vedl seminář uvádějící začínající bohoslovce do studia teologie. Po ukončení svého episkopátu nastoupil do služby faráře v náboženské obci Benátky nad Jizerou.

V letech 1999 - 2007 byl pražským biskupem Mgr. Karel Bican (1999 - 2007), který spoluzaložil Církevní základní uměleckou školu Harmonie, stál u zrodu Husitského centra, o.p.s., Dětského domu v Dubenci a podporoval i vznik Mateřské i základní školy Archa v Petroupimi. Podporoval činnost církve v sociálních, kulturních i obecně prospěšných aktivitách. V roce 2007 abdikoval na svou funkci.

16. 2. 2008 byl šestým samostatným pražským biskupem zvolen Doc. ThDr. David Tonzar, Th. D. (2008 - dosud)