Bílá sobota - Vigilie Hodu Božího velikonočního

Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné! Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky. Aleluja! (Žalm 118, 1.22-23)

Čtvrtek 1. ledna 1970

Začátek třetího dne tzv. tridua. Velikonoční vigilie začíná nejdříve po západu slunce (Patriarcha Karel Farský doporučoval o půl desáté večer). Slavnost světla je variantou s ohledem na liturgický život obce. Věřící se shromáždí před vchodem do sboru kolem ohně nebo ve sborové předsíni u rozžaté svíce. Světla ve sboru jsou zhasnutá.

Uvedení do vigilie

Tuto vigilii konáme ve jménu Otce i (†) Syna i Ducha svatého. Amen.
Sestry a bratři, o dnešní veliké a svaté noci přešel Ježíš ze smrti do života. Proto jsme se shromáždili - podobně jako v církvích po celém světě – ke společnému bdění a modlitbám. Nastala Pascha (Přejití) našeho Pána. Světlem, slovem, vodou, chlebem a vínem oslavujeme jeho vítězství nad smrtí v očekávání jeho slavného návratu.

Slavnost světla

Příprava velikonoční svíce

Ztišme se k modlitbě: Bože náš, skrze svého Syna jsi udělil svému lidu světlo své slávy. Děkujeme ti za tento nový oheň (toto nové světlo) a dej, ať o velikonočních svátcích zahoříme nebeskými tužbami, abychom s čistou duší dospěli až ke slavnosti věčné slávy. Prosíme o to ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Na velikonoční svíci (paškálu) duchovní vyryje kříž, řecká písmena Alfa a Omega a letopočet:
Kristus včera i dnes – začátek i konec – alfa i omega – on je Pánem všech časů
• jemu patří království i moc i sláva – po všechny věky věků. Amen.

Do vyrytého kříže duchovní vsadí pět hřebů, symbolizujících pět ran Kristových:
Pro své svaté – slavné rány – kéž nás opatruje – a chrání – Kristus Pán ukřižovaný.
Amen.

Od ohně či svíce duchovní rozsvítí velikonoční svíci se slovy:

Světlo Krista, který slavně vstal, tmu srdce i ducha zažeň v dál!

Následuje průvod do potemnělého sboru. Duchovní jde první a nese rozžatou velikonoční svíci. Ve vchodu, uprostřed sboru a v kněžišti se duchovní zastaví a zvolá:

Světlo Kristovo! Bohu díky!

Po třetím zvolání se ve sboru rozsvítí světla. Duchovní umístí velikonoční svíci a věřící usednou.

Díkůvzdání za světlo (Velikonoční chvalozpěv Exsultet)

Zajásejte již, zástupy andělů v nebi! Zaskvějte se v slávě, božská tajemství! Polnice, rozezvuč se k vítězství mocného Krále, zvěstuj spásu! Raduj se, země, zalitá oslnivou září věčného Krále! Hle, po celém světě rychle mizí temnoty! Raduj se, matko církvi, zkrášlená leskem nejjasnějšího světla! V mohutném zpěvu lidu ať se tento svatý dům Boží rozezní ozvěnou té radosti! Bože všemohoucí, svou milostí nás přiveď k chvále tvého velikého světla! Prosíme o to ve jménu tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, jenž s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po věky věků. Amen.

Pán s vámi. / I s duchem tvým.
Píseň díků pějme Hospodinu, Bohu svému. / Důstojné a správné jest.

Vpravdě je důstojné a správné z celého srdce a z celé své duše radostně tě chválit, neviditelný, všemohoucí a věčný Bože! Chválíme i tvého jednorozeného Syna Ježíše Krista, našeho Pána, pravého velikonočního Beránka, jenž za nás draze splatil dluh Adamova hříchu a vlastní krví vykoupil svůj lid. Toto je noc, kdy byly děti Izraele propuštěny z egyptského otroctví a Rudým mořem prošly suchou nohou. Toto je noc, kdy Kristus osvobozuje všechny věřící z temnoty hříchu a obnovuje nás k životu v milosti a svatosti. Toto je noc, kdy Kristus zlomil okovy smrti a vítězně vstal z hrobu. Bože, jak podivuhodná a nad každé pomyšlení je tvá slitovnost a milující dobrota! Vydal jsi Syna, abys vykoupil otroka! Šťastná to vina, vpravdě nezbytný hřích Adamův, jehož tak vysoká cena byla zaplacena tak velikým Spasitelem! Jak svatá je tato noc! Zlo obrací na útěk, zahlazuje hříchy, hříšníkům navrací nevinnost a zarmouceným radost! Zahání pýchu i nenávist a dává nám pokoj i svornost! Jak požehnaná je tato noc! Země byla zasnoubena s nebem a člověk byl usmířen s Bohem! Nebeský Otče, přijmi tuto velikonoční svíci, kterou ti odevzdáváme ke tvé poctě. Ať stále svítí a zahání veškerou temnotu! Její světlo ať spatří ona Hvězda jitřní, která nikdy nezapadá a dává světlo všemu stvoření – Kristus, jenž žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Píseň

Zvěstování Slova (čtení Noční stráže)

Modlitba před čtením ze sv. Písem

Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšíme biblické zprávy o tvých velikých stvořitelských a spásných činech! A prosíme tě, přiveď všechny k plnosti vykoupení v Ježíši Kristu, našem Pánu. Amen.

První čtení z Písma: Genesis 1, 1-2, 2

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první. I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“ Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý. I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak. Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré. Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak. Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den třetí. I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí.“ A stalo se tak. Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. I řekl Bůh: „Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“ I stvořil Bůh veliké netvory a rozmanité druhy všelijakých hbitých živočichů, jimiž se zahemžily vody, stvořil i rozmanité druhy všelijakých okřídlených létavců. Viděl, že to je dobré. A Bůh jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“ Byl večer a bylo jitro, den pátý. I řekl Bůh: „Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak. Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré. I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“ Bůh také řekl: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.“ A stalo se tak. Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.

Modlitba

Ztišme se k modlitbě: Bože, tys podivuhodně stvořil a ještě podivuhodněji obnovil důstojnost lidské přirozenosti. Učiň, ať máme účast na božském životě toho, jenž se ponížil, aby sdílel naše lidství - tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Píseň

Druhé čtení z Písma: Exodus 14, 1-31

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Rozkaž Izraelcům, aby se obrátili a utábořili před Píchírotem mezi Migdólem a mořem; utáboříte se před Baalsefónem, přímo proti němu při moři. Farao si o Izraelcích řekne: »Bloudí v zemi, zavřela se za nimi poušť.« Tu zatvrdím faraónovo srdce a on vás bude pronásledovat. Já se však na faraónovi a na všem jeho vojsku oslavím, takže Egypťané poznají, že já jsem Hospodin.“ I učinili tak. Egyptskému králi bylo oznámeno, že lid uprchl. Srdce faraóna a jeho služebníků se obrátilo proti lidu. Řekli: „Co jsme to udělali, že jsme Izraele propustili z otroctví?“ Farao dal zapřáhnout do svého válečného vozu a vzal s sebou svůj lid. Vzal též šest set vybraných vozů, totiž všechny vozy egyptské. Na všech byla tříčlenná osádka. Hospodin zatvrdil srdce faraóna, krále egyptského, a ten Izraelce pronásledoval. Ale Izraelci navzdory všemu vyšli. Egypťané je pronásledovali a dostihli je, když tábořili při moři, dostihli je všichni faraónovi koně, vozy, jeho jízda a vojsko, při Píchírotu před Baalsefónem. Když se farao přiblížil, Izraelci se rozhlédli a viděli, že Egypťané táhnou za nimi. Tu se Izraelci velmi polekali a úpěli k Hospodinu. A osopili se na Mojžíše: „Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás odvedl, abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta? Došlo na to, o čem jsme s tebou mluvili v Egyptě: Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti.“ Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet.“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál. Ty pak pozdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozpoltíš je, a tak Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu. Já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Oslavím se na faraónovi a na všem jeho vojsku, na jeho vozech i jízdě. Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až budu oslaven tím, co učiním s faraónem, s jeho vozy a jízdou.“ Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva. Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře, všichni faraónovi koně, vozy i jízda. Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek. Způsobil, že se uvolnila kola jejich vozů, takže je stěží mohli ovládat. Tu si Egypťané řekli: „Utecme před Izraelem, neboť za ně bojuje proti Egyptu Hospodin.“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku nad moře! Vody se obrátí na Egypťany, na jejich vozy a jízdu.“ Mojžíš vztáhl ruku nad moře, a když nastávalo jitro, moře opět nabylo své moci. Egypťané utíkali proti němu a Hospodin je vehnal doprostřed moře. Vody se vrátily, přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska, které vešlo za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jediný. Ale Izraelci přešli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou zprava i zleva. Onoho dne zachránil Hospodin Izraele z moci Egypta. Izrael viděl na břehu moře mrtvé Egypťany. Tak uviděl Izrael velikou moc, kterou osvědčil Hospodin na Egyptu. Lid se bál Hospodina a uvěřili Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.

Modlitba

Ztišme se k modlitbě: Bože, tvé podivuhodné skutky nás dodnes naplňují úžasem a chválou. Silou své mocné paže jsi vysvobodil vyvolený lid z faraónova otroctví, aby se nám to stalo znamením spásy všech národů skrze vodu křtu. Prosíme tě, připočti celé lidstvo k dětem Abrahamovým, ať se všichni radují z dědictví Izraele! Ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Chvalozpěv

Přispěj nám, sílu dej a v dobrém nás zachovej, svatý Bože, svou milostí. Pane Bože náš, tvoje moc je nevýslovná a milosti síla nevypravitelná, ty sám podle řádu lásky své shlédni na nás v tomto našem sboru. Prokaž i nám štědrou milost svou a požehnej dědictví svému. Neboť tobě jen náleží veškerá čest i sláva, Otci, Synu, Duchu svatému po věky věků. / A mír a pokoj lidem dobré vůle na zemi.

Třetí čtení z Písma: Římanům 6, 3-11

Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

Modlitba

Ztišme se k modlitbě: Nebeský Otče, tuto svatou noc jsi prozářil světlem Kristova vzkříšení. Zachovej ve své církvi ducha synovství, jehož jsi nám ve křtu daroval a jímž jsi nás obnovil na těle i na duši, abychom ti sloužili s čistým srdcem! Prosíme o to ve jménu tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, jenž s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po věky věků. Amen.

Blahoslavenství

Blahoslavení milosrdní, neboť oni také milosrdenství dojdou. Blaze těm, kdo žízní po pravdě, neboť jejich touha přec bude ukojena. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni jistě dětmi Božími již jsou. Proto radujte se a těšte, neboť nebe v duši vaší bude odměnou.

Jsme otevřeni všem, kdo hledají smysl života, kladou si otázky duchovního charakteru a potřebují pomoc druhých nebo sami chtějí pomáhat. 
Neostýchjete se a navštivte nás...

Podrobnosti